ŠK Kdyně

Tak Standa Kuba už není mezi námi…

Čekali jsme to a sám Standa věděl, že tuto partii vyhrát nemůže. Od měsíce k měsíci, od zápasu k zápasu, kdy nám do poslední chvíle vydatně pomáhal, jsme ho starostlivě sledovali a vnímali, jak se osud neúprosně naplňuje. Přesto mě to osobně velmi zasáhlo a jistě v tom nejsem sám.

Někteří z nás Standu znali i jako uznávaného kožního doktora, ke kterému jsme si jezdili do Klatov léčit svoje malé bolístky. Všichni jsme ho ale především brali za skvělého šachového parťáka a měli jakýsi pocit bezpečí, když seděl na první šachovnici. Ač měl častokrát složitou situaci na vlastní desce, vždy se zájmem obcházel ostatní šachovnice,  v nestřežený okamžik se snažil i leccos naznačit nebo aspoň mrknutím vyjádřit svoji podporu. Pomáhal nám prakticky až do svého úplného závěru a stále hrál výborně. Poslední svoji partii za Kdyni prohrál s tachovským Turnerem s jeho ELO nad 2400, ale po obdivuhodném výkonu a pouze závěrečným zaváháním v dlouhé koncovce. Určitě si zasloužil remízu, ale tohle nevadí. Hvězdných partií s vítězným koncem zažil Standa bezpočet.

Před několika léty jsem jako kibic jezdil do Klatov k červencovému turnaji, hlavně kvůli jeho partiím. Řadu z nich mám ve svém archivu a s obdivem jsem si je přehrával. Mezi nimi se skvěje ta nádherná s Ivanem Hausnerem, zakončená matovým závěrem. Tu také Ivan Hausner uveřejnil v Československém šachu (č.8 z roku 2011).

Hausner zde též vyzdvihl Kubovu šachovou originalitu, kterou jsme měli i my možnost poznat. Vzpomínám si, jak před léty na první kdyňské šachovnici vyřídil jakéhosi plzeňského soupeře, kdy za černé postupoval po 1. e4 e6 2. d4 d5 3. Jd2 tahem f5. V podstatě slabý, ale nečekaně drzý tah, který soupeře vyvedl z naučených variant a totálně rozhodil. A takových překvapení byla celá řada, již na zmíněných turnajích v Klatovech. Standa měl stále titul mistra FIDE, jehož normu splnil kdysi na mezinárodních turnajích v Maďarsku. Byl obrovským bojovníkem, což ukazuje i partie ze Zdeňkova osobního archivu. Díky Zdeňku, za tuto vzpomínku a zaslanou partii, kterou jste společně vytvořili, úplně jsem si Standu za šachovnicí vybavil.

Se stejným buldočím zaujetím hrál Standa tenis. Hráli jsme spolu několikrát v Klatovech, při prvním rozpinkávání jsem si řekl – no, federerovské údery Standa zrovna nemá, to ho asi porazím… Zahájení, tedy servis, opět měl do wimbledonské razance daleko. Začala však střední hra, Standa se zarputil, vše doběhl, sám dával umístěné míčky k čarám a v koncovce mě v podstatě uhonil. Nevzpomínám si, že bych nějaký set s ním vyhrál.

I v tenise byl originální. Hrál oběma rukama, přehazoval si raketu z ruky do ruky, což mu umožnilo v podstatě každý míček hrát svým lepším úderem. Standu tenis bavil stejně jako šachy, to mi sám říkal. Hrál také seniorský tzv. Davis Cup družstev našich regionů. Před asi dvěma léty jsem se byl podívat na kurty ve Kdyni, kde hrál Standa čtyřhru za jakýsi klatovský tým. V rozhodujícím setu Standův deblový pár prorazil podání soupeře, vedl 5:4 a na podání měl jít Standa. Jeho partner mu s úsměvem, možná trochu s popíchnutím kvůli jeho méně dělovému podání, řekl: „Tak to tam Stando nasázej!“ Standa čtyřikrát velmi klidně přehodil míček přes síť, nicméně jejich debl každý míček urputně vybojoval a zápas skončil vítězným čistým gamem podávajícího. Standa se tehdy, také s úsměvem, obrátil na svého kolegu a vítězoslavně pravil: „Tak jsem to tam nasázel!“

Humor neztrácel, i když jsme se na podzim bavili o jeho nemoci. Vyprávěl mi anekdotu, která prý vystihuje nejlépe, jak na tom je a co očekává. To totiž padá z mrakodrapu člověk, asi ve 20. patře se z okna bytu někdo vykloní a ptá se padajícího, jak na tom je. Padající odpoví: „Zatím dobrý!“… Oba jsme se tomu tehdy srdečně zasmáli…

Standa byl prostě frajer a takovým zůstal. Obdivoval jsem jeho šachové umění, zrovna tak může být pro nás všechny příkladem, jak s klidem, rozvahou i vyrovnáním řešil všechny těžké situace včetně té nejtěžší.

Milí kolegové, až budete v příštím zápase hrát proti přeštickým soupeřům o definitivní udržení v soutěži, budu někde na Moravě s houslemi, mám tam již plánované koncerty. Ani tentokrát moc nepomohu, tato sezóna se mi prostě nepovedla. Budu ale moc vzpomínat a věřit, že Standa se třeba někde z výšky na partie dívá, analyzuje a posílá tiché rady. A bude moc rád, když Kdyně zůstane nadále v krajském přeboru I., k čemuž on sám ze všech svých sil pomohl. 

Hodně štěstí do zápasu a všem hodně zdraví přeje Mirek 

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

janecekp | 17.03.2017 21:16
Přidal jsem v článku zmíněnou skvělou partii z Klatovy Open 2011